Oklikou k nejdůležitějším poznatkům za první rok vysoké

Zápočtový týden je tady a s ním i konec mého prvního roku na vejšce, který sice není úplně mým životním směrem, ale oklikou (fakt se těším, až se dostanu na psycho a budu moct přestat začínat názvy článků tím slovem), a to oklikou výživnou na všemožné životní lekce.

Před nástupem jsem měla spoustu zidealizovaných a docela dost zkatastrofizovaných představ, a tak jsem se rozhodla vypíchnout to, jak to nakonec všechno bylo a sestavit praktický list myšlenek ohledně reality vysokoškolského studia. 
Pořadí je čistě náhodné.

ČZU BCD
Výhled z okna koleje na začátku akademického roku

Docházka

Opravdu nemá smysl cítit vinu za to, když nechodím na přednášky, které mi víc berou, než dávají. U prvního příšerného přednášejícího jsem strpěla jednu hodinu, u druhého jsem se neobtěžovala ani na ni. Jsem ráda, že si (zatím) nepípáme docházku ISICem.
To mě přivádí k moudru, že kde si první dva týdny nesednu, třetí týden už bude pouze příjemných čtyřicet procent posluchárny obsazeno.

Sešitománie

Rozhodnutí psát si všechny předměty do jednoho sešitu jsem přehodnotila na první přednášce z matematické logiky (což byla má první přednáška na vejšce), protože pravdivostní tabulky zabírají sakra hodně místa. Systém sešit na všechno + druhý sešit na matiku (nebo jiný předmět, který konzumuje výrazně více místa, než ostatní) mi zůstal a asi už zůstane.

Motivace stejně motivovanými

Dokonce i na škole s neblahou pověstí se vyskytuje docela velké množství lidí s upřímným zájmem, častokrát i pracujících, kteří chtějí titul a nechtějí být ve škole od nevidím do nevidím. 
Pokud se tváříte dostatečně motivovaně nebo excentricky, nebo jste jedna z mála holek na převážně stále mužském oboru, oni si vás najdou – potom už jsem se necítila jako až takový exot se svými idealistickými představami o studiu.

Online testy

Pokud moodle padá na PC, nepadá na telefonu a naopak. Pokud se stále nedaří uložit odpověď v testu, lze naklikávat a ukládat po každé jedné odpovědi v prvních pár vteřinách načtení stránky. Pokud padá IS, nezachrání vás nic kromě dobrého průměru známek.

Koleje

Jsem ráda za to, že už vím, že dvoulůžkové pokoje s příslušenstvím na chodbě mohou být a skutečně občas jsou takové peklo, jak se povídá. Osobně za nejhorší asi hodnotím fakt, že když jdu na záchod, musím si s sebou nosit taštičku s toaletním papírem, mýdlem a ručníkem.
Vařit se dá ve společných kuchyních také špatně, když jsou ostatní studenti až příliš kreativní, a pak rádi neuklidí, aby se i ostatní mohli pokochat zbytky nějakého kulinářského výtvoru.
Na druhou stranu – za tu cenu je to dobré.
Je mi záhadou, jak někdo mohl projektovat všechny tyto pokoje, ale zapomněl spočítat, že v některých pokojích se potom nikam nevejde koš, nebo že ulička je tak úzká, že jí neprojede kufr. Naštěstí to bylo v jiném pokoji, než v našem. U nás to byl jen ten koš.

Menza

Výhodou menzy vařící z čerstvých a kvalitních surovin je fakt, že jsem se žádný den nemusela bát UHO a každý den jsem si mohla dát salát. Nevýhodou bylo, že když byl gyros, palačinky nebo steak, nemělo ani smysl se do menzy snažit probojovat jindy než ve strategických časech.

Jména a tituly

Je opravdu výhodné znát jméno zkoušejícího a dokonce i tvář, což se ale ukázalo jako překvapivě těžký úkol. Byť totiž chodím na cvika i přednášky (většinou), tak vždy sedím alespoň ve třetině posluchárny, abych nemusela mít zalomenou hlavu na projektor. To ale při mé krátkozrakosti způsobuje, že texty přečtu jen tak tak a místo obličeje přednášejícího mám rozmazaný flek. Jednou už jsem takhle byla překvapená, že je přednášející na zkoušce mnohem větší fešák, než se zdál jako rozmazaná šmouha v největší posluchárně.

TŘOS
Ráno před zkouškou z teorie řízení
Tituly jsou také dobrá kapitola sama o sobě. Okolo sebe jsem slýchala samé “Nikdy nesmíš učiteli zmršit titul, budeš mít průšvih!”, a tak jsem se jednotlivé zkratky skutečně naučila. Už v průběhu prvního týdne jsem zjistila, že sice skutečně můžete urazit přednášejícího, který si na titulu zakládá. Překvapivě ale můžete i velmi rychle naštvat přednášejícího, když ho v dobré víře oslovíte správným titulem, ale on si zrovna myslí, že tituly jsou blbost a nepotřebuje si honit triko. Na té škole se opravdu cítím jako ve velice zvláštním kraji.

Studijně specifické poznatky

  • když kýchnete, malé nepřipevněné součástky počítače létají docela daleko
  • nenosit si aspoň tři barvy na cvika z architektury počítačů dělá z tranzistorů nepřehledný bordel
  • z přednášek z matematiky si odnesete nejen informaci o tom, co je obsahem zlaté buly sicilské, ale také že při metodě per partes je například vhodné derivovat funkce, které se tím zkrášlí, tedy například logaritmy a takové ty arkuspotvory (pro mě je to asi slovo roku, protože mě zabavilo už na několik týdnů)
  • teorie řízení organizačního systému je převlečená psychologie práce a organizace s výpočty navíc
  • ve vstupní hale katedry tělesné výchovy se skutečně kradou boty, ale když si je vezmete do skříňky, skutečně tam na ně nemáte vyhrazený prostor
  • vstup do jazykových učeben v přízemí koleje JIH je skrz hlavní dveře, do suterénu se obchází celá budova zvenku
  • zjistila jsem, že si je toho málokterý prvák vědom, ale na této univerzitě známky ze zkouškového určují, kdy budete připuštěni k zápisu v dalším studijním období
  • Emirates Airbus A380 přistává každý všední den ve 13:00, takže když vychytáte dobrý čas, máte z menzy skvělý výhled
  • procházka do Libosadu nebo k lamám, kozám, ovcím, krávám a prasatům v zadní části univerzity dokáže být relax, když u bambusů před technickou fakultou zevlují kuřáci -> prostě obecně doporučuji procházet areál univerzity i budovy samotné, dá se toho najít dost

Na závěr přidávám jednu radu sama sobě – asi bych více měla dát na to, co píšu zde na blogu. Občas by mi to ušetřilo spoustu starostí.

Vaše
Aspirující psycholožka
doufající, že se konečně dozví něco o přijímačkách, které mají být za dva týdny (asi?)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.