“Mým snem je, aby byla kvalitní necenzurovaná sexuální výchova dostupná všem lidem. Abych přiložila ruku k dílu, ujala jsem se vyřazených sexuálních hraček a dívala se, jak hoří,” to by mohla být krátká verze tohoto článku.

Nové pořádky

Vítejte, staří i noví čtenáři! Mohli jste si všimnout, že jsem čerstvě zmigrovala na vlastní stránky, a z adresy blogu zmizelo ono trochu neosobní “blogspot.com”. Kromě změněného vzhledu mého blogu se můžete těšit na to, že se konečně mohu věnovat tématu sexuality bez nutnosti cenzurovat můj obsah stylem, který by byl nutný na předchozí platformě. Proto tu máme první článek do mé nové rubriky o sexualitě, tématu, které je mi velmi blízké, ale i na instagramu se mu mohu věnovat jen v omezené a velmi zcenzurované podobě.

Když už mám ráda lidskou sexualitu a baví mě ji zkoumat ve škole i ve volném čase, je záhodno dodat, že jsem v některých směrech až posedlá vymýšlením toho, jak uchránit participanty psychické i fyzické újmy. Ať už to znamená to, že se nechávám testovat na pohlavně přenosné nemoci v intervalech odpovídajících mému životnímu stylu, v rámci místní BDSM komunity šířím myšlenku uvažování nad riziky náročnějších kinky aktivit, nebo řeším, z jakých chemických látek jsou používané erotické hračky, lubrikanty či kondomy.

Zkrátka a jednoduše – informace jsou podle mě klíčem, a tak se snažím šířit ty podložené, jak jen to jde.

Dobrý pozor si tedy dávám na materiály, ze kterých jsou hračky, které bych chtěla použít, a podobným standardem nahlodávám i své blízké okolí. Přesně tak se stalo, že se mi do rukou dostalo několik vyřazených hraček, které jsem v cizí sbírce označila za potenciální zdravotní hazard.

Bezpečné a nebezpečné hračky

V kostce bych rozdělila nebezpečnost takových hraček do několika kategorií:

• špatný tvar (ne všechny pomůcky jsou určené a bezpečné pro anální penetraci)
• špatný materiál
  • toxický materiál (dildo s ftaláty v sobě nejspíš nikdo nechce)
  • porézní materiál (dildo, které nejde desinfikovat a čistit, protože bakterie mohou proniknout dovnitř hračky, také není optimální)
• lidský faktor

Do rukou se mi dostaly hračky, které jsem otipovala do kategorie „špatný materiál“. Svým nijak profesionálním okem (a hmatem) jsem usoudila, které materiály pravděpodobně nemohou projít jako hodně měkký silikon, který je bezpečný, neporézní a desinfikovatelný.

Dostala jsem chuť zjistit, jak to tedy s tímhle materiálem je. A protože jsem čtenářkou Dangerous Lilly, vzpomněla jsem si na tento článek a bylo mi jasné, co udělám – zkusím je zapálit!

Další část článku tedy faktograficky vychází právě z této stránky. Lilly zkoumá věci do detailů, a často odkazuje na v tu dobu relevantní studie. I když jsou články pár let staré, mám za to, že zdroje jsou dostačující.

„Tak si nasaďte ochranné pomůcky, vyrážíme!“

(Ach, ty dvojsmysly…)

Dnešními bojovníky o mou materiálovou důvěru jsou tři anální pomůcky, které vidíte na obrázku. Pro přehlednost je budu označovat jejich barvou, aby v tom nebyl zmatek. Všechny tři pomůcky jsem důkladně prozkoumala a usoudila, že ani jedna z nich nemůže být bezpečná. Seřadila jsem je od jejich očekávaného chování ve zkoušce žehem.

První kolo – Mistr Průhledňák

První na řadě byl průhledný kousek. Pomůcku jsem si vytipovala proto, že byla ze všech tří nejměkčí, podezřele průhledná a ohebná. Byla jsem si jistá, že silikonová určitě nebude, a tipovala jsem, že v ní bude obsaženo velké množství změkčovadel.

Připravila jsem v kuchyni provizorní ohniště pod digestoří, napustila hrnky plné vody, uvolnila dřez a napustila vodu do hrnce, který jsem postavila přímo vedle stanoviště se zapálenou svíčkou. Vzpomněla jsem si na popis toho, co se může stát, pokud budu pálit PVC (plamen jako od olejové lampy), a zavrhla jsem dlouhé kuchyňské hůlky. Raději jsem vyndala kovovou metličku a zapasovala průhledňáka mezi její drátky.

Naklonila jsem se na úroveň plamene a přiložila pomůcku. Okamžitě bylo vidět, jak na průhledný povrch přeskočil plamen, a tak jsem ji odtáhla. Plamen zhasl a na místě zbyla černá stopa, kterou se mi podařilo setřít. Když jsem ale pod světlem porovnala výsledek z fotek z DangerousLilly, přišlo mi, že jsem vyměkla moc rychle.

Nechala jsem tedy hračku vychladnout, a přiložila ji k plamenu ještě jednou, tentokrát jednou “nožičkou” na chycení. Téměř okamžitě mi celá vzplála, a tak jsem ji hodila do hrnce z vodou. Zbaběle jsem přecupitala pro telefon a podívala se, jak vysoké mají být plameny z olejové lampy. Asi jsem hrubě podcenila olejovou lampu.

Po vytažení byla nožička nezdeformovaná, ale leskne se víc než zbytek hračky a zprůhledněla. Všechno okolo pekelně smrdí, ale i tak mi přišlo, že jsem vyměkla – nevyfotila jsem si to. Nebo tedy spíš vám. Takže jsem si to dala ještě jednou.

Tentokrát jsem hračku nad plamenem podržela delší dobu. Už nevzplála celá tak prudce, oheň se držel jen na její jedné straně. I tak jsem ji cvakla těsně před tím, než se rozhořela pořádně. Dřív, než jsem znovu stačila vzít telefon do ruky, plameny zesílily natolik, že jsem ji radši zahodila do hrnce.

Inspirující psycholožka : hračky, 1:0. K.O.

Rozhodně to není silikon, a rozhodně to dobře hoří. Na noční ohňovou lampičku ale nedoporučuji, smrdí to jako čert.

Druhé kolo – Šampion Fialovák

Beru do ruky fialové anální dildo z pevného materiálu. Tváří se hodně průhledně, ale ohebně, pod prsty je hladký a leskne se. Je mi jasné, že to nebude silikon, nevím ale, co očekávat za reakci materiálu.

Přikládám ho nad plamen. Nic. Už si říkám, že to vypadá podezřele, když tu najednou začne místo černat. Zbaběle jej odtahuji od plamene a prohlížím si ho. Stopa po vychladnutí jde jen částečně smazat prstem.

Přikládám fialovou hračku nad plamen ještě jednou a čekám, jestli vzplane, ale nechce se jí. Podařilo se mi tedy vytvořit na ní druhou nesmazatelnou černou stopu, která nejde smazat. Pro silikon by byla nejpřesvědčivějším důkazem přítomnost šedého popela, nic takového ale nenacházím. Proto přikládám hračku nad plamen naposledy. Hračka evidentně absorbuje teplo a černá, nic víc.

Inspirující psycholožka : hračky, 2:0. K.O.

Rozhodně to není silikon, protože černá stopa je příliš uhelná a loupe se stylem připomínajícím spálený plast. Nesmrdí ale tak strašně jako průhledný a růžový kolega.

Třetí kolo – Kolega Růžovouš

Nastupuje třetí úžasná růžová anální pomůcka, tentokrát poměrně běžný anální kolík. V porovnání s předchozími dvěma je něco mezi: ne tak měkká, jako průhledný kousek, ale ne tak tvrdá jako fialový. I co do lesku je někde mezi těmi dvěma. Nepochybovala jsem o tom, že se nebude chovat jako silikonová, připadalo mi ale reálné, že se zachová stejně jako její fialový kolega.

A sakra hodně jsem se pletla. Co já pro tu edukaci neudělám (Muhaha!)

Růžová hračka vzplála velmi rychle a rapidně. Odhodila jsem ji do hrnce a prodýchala menší šok (a počkala, až se mé oči přizpůsobí té tmě po vyšlehnutí plamenů). Když jsem ji vytáhla, stihla na jednom místě zčernat, a na jednom místě na ní naskákaly malé puchýřky.

Troufám si tvrdit, že Inspirující psycholožka : hračky, 3:0. K.O.

Proč že jsou tedy nekvalitní hračky nebezpečné?

Teď jsem tedy bezostyšně upálila tři nevinné anální pomůcky – kolík, dildo a roztahovák – se kterými si někdo mohl užít spoustu srandy. Proč ale tolik řeším, jestli jsou hračky ze silikonu, nebo ne?

Zastávám názor, že každý z nás si musí najít přiměřenou míru rizika, kterou chce v životě podstoupit. Někdo z toho důvodu nekouří nebo nepije alkohol, jiný nelétá letadlem nebo neprovozuje nezávazný sex. Někomu připadá jako bezpečné mít sex s prostitutkou s kondomem, někomu připadá jako přiměřené riziko mít sex s prostitutkou bez kondomu – každý to vidíme jinak.

Používat vnitřně neznámé plastové sloučeniny, které jsou porézní, a mikroorganismy se v nich tedy mohou usadit do hloubky, kterou už nevyčistíte, mi přijde jako zbytečný risk, když tu máme bezpečnější silikonovou variantu, která je v medicíně a v potravinářství ověřená, vyvařitelná a dezinfikovatelná. U hraček bez uvedeného složení ani nevím, jestli na nějakou látku ve sloučenině nejsem alergická – výrobci totiž složení uvádět nemusí, a také to nedělají.

Což mimochodem nedělá spousta výrobců “hypoalergenních” náplastí, jejichž lepidla často obsahují formaldehyd, na který nejsem alergická pouze já. Vysvětlovat na odběrech krve, ať si tu náplast opravdu odpustí, je občas fakt boj.

“Ale když si na ně dám kondom, tak to bude v pořádku, že?”

…aneb Otázka, kterou jsem na oplátku párkrát dostala, ale odpovím na ni smířlivěji, než Dangerous Lilly. Chápu tu logiku – kondom mě chrání před pohlavními chorobami, ochrání mě tedy i před látkami, které se mohou pozvolna uvolňovat z nestabilních plastů. Fór je v tom, že z nestabilních plastů se mohou uvolňovat látky olejového typu. A pokud se bavíme o latexových kondomech, ty se, jak je dobře známo, nesmí používat s lubrikanty na bázi oleje právě proto, že oleje rozkládají latex (pokud by vás to zajímalo na vlastní oči, doporučuji si nafouknout latexový kondom, a na chvíli ho třít lubrikantem na bázi oleje).

“Jak tedy poznám pravý silikon?”

Bohužel nejsem profesionální tester, abych měla ve sbírce vzorek od každé značky. Sama jsem v minulosti vsadila na Fun Factory (chtěla bych na tour do jejich továrny!), Lelo, Womanizer, a věřila bych i Bad Dragon – s těmi mám osobní zkušenost, nebo potvrzení z důvěryhodného zdroje. Doufám, že v budoucnu na vlastní kůži, omak a plamen vyzkouším vícero značek (*maniakální plamenný smích*). A abych tu jen neplácala, dala jsem všanc i nějakou svou hračku, a to právě výše zmíněný Womanizer.

“Bylo by fakt trapný, když by mi to teď shořelo pod rukama,” nervózně jsem se smála, když jsem ho aranžovala pro fotku. Womanizery se vyrábějí z tvrdého plastu, silikonová by měla být jen jejich měkká hlavice, která mi přišla hned ve dvou velikostech. Věřila jsem ale tomu, že tak velká značka by si nedovolila lhát na území EU o tom, co je a není silikon. Vyměnila jsem tedy metličku za jiný kuchyňský nástroj…

…a přiložila hůlky nad oheň v jedné masivnější části hlavice.

A ať jsem se snažila jakkoli, ono to prostě nechtělo chytit! Bílá část zčernala rychle, z ničeho se nekouřilo, nesmrděl spálený plast, nic. Pro jistotu jsem hlavici ponořila do vody, a pak prozkoumala svrnu zblízka. Přesně podle popisu Lilly šla snadno setřít prstem, i když po ní malinká stopa zůstala.

Jediné, co je patrné, je drobný úbytek materiálu v místě, kde jsem Womanizer ožehla.

Je nepopiratelné, že Womanizer v mém posledním testu se choval jinak než hračky ve všech předchozích pokusech. Už jen absence toho pekelného smradu by mě osobně přesvědčila o tom, že pokud na někoho chci takovou hračku použít, radši si vyberu čistitelný a nesmradlavý silikon.

Závěrem

Užila jsem si, že jsem konečně mohla vyzkoušet Lillyin test žehem, o kterém jsem jako mladá nadšenkyně do sex edu četla už někdy ve svých sedmnácti letech. A jsem neuvěřitelně moc ráda, že jsem na platformě, kde se s vámi o něco takového také mohu podělit, ať už vás to pobaví, nebo umožní udělat lépe informované rozhodnutí v budoucnu. Už se těším na další experiment, kterýs vámi budu moci sdílet!

Vaše

Inspirující (a stále aspirující) psycholožka

P.S.: Tento článek není sponzorovaný.