Psát na konec článku, o čem budu psát příště, je evidentně zrovna v mém případě opravdu špatný nápad. I když vím, že se stačí přihlásit a smazat tu poslední větu a mít zpátky pisálkovskou svobodu, nemůžu to kvůli svým vnitřním hodnotám udělat. A tak se stane, že se mi daný článek týden za týdnem prostě nedaří napsat, a tak je na blogu ticho. Hloupé, že?

Jsem odhodlaná to dnes zlomit.

Čekala jsem, že po prvním semestru na náhradní škole budu mít ucelenější pohled na to, jak se životem ve studijní oblasti naložit dál. Je pravda, že po konci semestru v prosinci jsem opravdu jasno měla. Zkouškové mě ale zase trochu nahlodalo v rozhodnutích, která jsem měla za uzavřená.

Abych byla přesná – doba, za kterou jsem složila všechny zkoušky, trvala osm dní. Při tom zatím zvládám držet kurz “prospěchové stipendium”, což je pro mě trochu znejišťující. Připadá mi to zatím pořád opravdu snadné. To by mě naopak mělo uklidňovat při plánu studia dvou škol najednou, ale kupodivu je to spíš naopak.
Zbytek současného volna trávím vleklou nemocí, chmurnými myšlenkami, čtením učebnic a návštěvou jednoho dne otevřených dveří univerzity, kterou mám na mušce teď místo UK. Chmurné myšlenky si ale stále uzurpují největší díl mého času, a tak hledám uklidnění kolem sebe. Překvapivě mi ho dopřála má pravá ruka…to zní velmi chlípně, takže radši jinak: Uklidnění mi překvapivě přinesl úkaz, který jsem pozorovala na své pravé ruce.

Před dvěma lety jsem vedla několik velice přínosných debat s člověkem mi blízkým. Jedna z nich se týkala mého neumořitelného perfekcionismu a vedla k závěru, že když by byl vesmír perfektní, tak by neexistoval. Je to vlastně blízko Schopenhauerově tvrzení, že život na Zemi je jako plíseň – jako narušení nějakého správného klidového stavu. Stejně tak absence klidového stavu smrti je vlastně život. Absencí brownova pohybu částic je absolutní nula – hranice, za kterou se samo nehýbe nic.

Výsledkem debaty bylo, že právě proto je nutné narušovat dokonalost a předvídatelné sekvence událostí – aby existoval život, vesmír, radost. A tak vzniklo vysvětlení, že pokud vám někde na těle roste chlup neúměrně dlouhý, je to vlastně prevence toho, aby se na Zemi nezhroutila ekonomika a zároveň ji nesežraly inteligentní zelenočapkářské žížaly (já vím, mnozí čekali kočky, ale znáte to – narušování předvídatelného).

Dál už byl jen krok k tomu, aby někdo jako já, člověk nesnášející němčinu, dal danému jevu takové jméno, že by se snadno dalo zaměnit za nějaké německé slovíčko. Deapokalyptizační chlup.
Takže si dokážete představit, nakolik mě potěšilo, když jsem v průběhu posledních týdnů našla takový macatý deapokalyptizační chlup na svém pravém předloktí. 

Velmi.

Poučení z příběhu? Pěstujte deapokalyptizační chlupy a pokud byste chtěli zažít, jak svérázně používám znalosti filozofie nabyté kvůli psychologii, počkejte, až budu praktikovat a objednejte se. Popovídáme si. Ale teď už konečně k těm knihám.

Mé svědomí říká, že to slibuji dlouho, tak ať to udělám pořádně! Knižní tipy najdete rozdělené do dvou sekcí: knihy pro přípravu na přijímačky, které jsou primárně užitečné jako zdroj informací relevantních k testovým otázkám, a zajímavé knihy s psychologickou tematikou (ať už psané spíše odborně, nebo pak knihy spíše populárně naučné pro lidi, které oblast zajímá, ale nechtějí do oboru zabrousit stylem vysokoškoláků).

Přijímací řízení, na která cílím, jsou FF UK a FF UPOL.

• NOLEN-HOEKSEMA, Susan. Psychologie Atkinsonové a Hilgarda.
• je to opravdu macík, ale její čtení se vyplatí
• HAYES, Nicky. Základy sociální psychologie.
• CUMMINS, Denise D. Záhady experimentální psychologie: co psychologové zjistili o myšlení, citech a chování člověka. 
• obě výše zmíněné pokryjí otázky na rozličné experimenty, co jsem zažila na FF UK
• ŠMARDA, Jan. Biologie pro psychology a pedagogy.
• mám dobré materiály z biologie ze střední školy, ale tahle kniha jinak informace také pěkně shrnuje
• DRAPELA, Victor J. Přehled teorií osobnosti.

Zajímavé knihy s psychologickou tematikou

• SACKS, Oliver. Muž, který si pletl manželku s kloboukem: neuvěřitelné příběhy a podivné případy lidí s neurologickou nebo psychickou odchylkou.
• PEŠEK, Roman. Jak se blázní v době blahobytu, aneb, Okno do duše psychoterapeuta.
• FRANKL, Viktor Emil. A přesto říci životu ano: psycholog prožívá koncentrační tábor.
• KLIMEŠ, Jeroným. Partneři a rozchody.
• KRATOCHVÍL, Stanislav. Příběhy terapeutických skupin.
• YALOM, Irvin D. Léčba Shopenhauerem

Tři malé tipy na učebnice se zajímavými myšlenkami často přesahujícími obor uvedený v názvu

• GIDDENS, Anthony, SUTTON, Philip W., ed. Sociologie. 
• ZEIG, Jeffrey K. Umění psychoterapie: C. Rogers, V. Satirová, P. Watzlawick, A. Ellis, A. Beck, A. Lazarus a další.
• “psychoterapeutický Woodstock”
• BAŠTECKÁ, Bohumila. Klinická psychologie.